Příběh (1.část)

23. června 2006 v 16:37 | Katka
Příběh
Napsala jsem pro Vás příběh. Stačí když místo teček(....)doplníte své jméno, místo pomlček(----) jméno vašeho idola z TH, místo kroužků(°°°°°) jméno jiného člena z TH a místo rovná se (====) jméno toho, koho byste tam chtěli mítkámošku či kámoše nebo uplně někoho jinýho.

Nesnáším dobu, kdy mám zaracha. Hlavně ne o prázdninách. Je to pěkně nefér a jenom kvůli prkotině. Tak jsem byla drazá. No a? Dělaj, jako by za celej svůj život neudělali jedinou kravinu. Brouzdala jsem po internetu, abych zahnala dlouhou chvíli. Hledala jsem nějakej chat pro fanoušky TH. Aspoň bych si pokecala s nějakým svým vrstevníkem. Strávila jsem s hledáním vhodné místnosti pro mě celou věčnost. Už jsem to chtěla vzdát, protože jsem si díky své znalosti angličniny a němčiny mohla dovolit hledat i na anglických a německých stránkách. Už jsem chtěla vypnout počítač, protože se mi to zdálo beznadějný a vté chvíli jsem si všimla nápisu: POKEC S TOKIO HOTEL. Rychle jsem otevřela odkaz. Je to v němčině. Vážně Tokio Hotel tu jsou. Ale je tu moc lidí. Nemá to cenu, přijdu sem později. Uložila jsem si odkaz a byla jsem šťastná, že si s něma pokecám. Hlavně s mým rozkošným ------. Vypla jsem teda počítač a šla si na chvíli lehnout. Bolí mě záda. Když máma přišla a vyděla mě celou mokrou od slz štěstí, tak si moje zlzy vyložila samozdřejmě blbě(jako vždy) a myslela si, že pláču smutkem, že nesmím jít ven.
(Cca o 5 min. později)..... Tak už můžu jít i ven. Okamžitě volám své nej. kámošce ====. Daly jsme si sraz za 5 minut na hřišti. Je to sice moje nej, ale tohle jí teď vážně neřeknu. Ještě by mi lezla do zelí a to já nemůžu dopustit. Pokud jde o TH, tak jsu vážně lakomá :-)
(Cca o 6 hodin později).... už je 23:58. Potajmu se sápu ke svému notebooku abych neprobudila rodiče. Zapojuju sluchátka. Klepu se po celým těle. Sakra já s nima budu mluvit!!! Zapínám kompl. Spouštím internet. Najíždím na odkaz. JSOU TADY!!!! A nikdo jiný. Ptám se nejdřív svýho -----: "Jak se máte?" Asi o 30 vteřin mi odepíše:"Fajn. Ty?" Vyšiluju. ON, můj ----- se mě zeptal jak se mám!!!! "Taky fajn" odpovím. Vydím, že se připojuje i °°°°°. Bože můj. Asi zešílím. °°°°° mi napsal: "Víš že jsi první, kdo se nás zeptal, jak se máme. Ostatní začínají otázkami typu:,Budeš se mnou chodit? Jseš opravdu panic nebo je pravda že už nejseš panic. Tome měls už vážně 25 holek´ Za to dík." Měla jsem 100 chutí napsat: "Díky °°°°. Za pochvalu i za to, že jste přispěli na přiblížení mého zešílení." Ale za to bych si vlastně mohla sama. Neměla jsem se do nich zabouchnout, ale stejně bych to neovlivnila. Vždyť oni jsou tak úžasní. Hlavně -----. Místo toho jsem teda napsala: "Díky, aspoň něčím jsem vyjimečná. Ale stejně nemám na Vás." Oni mi překvapivě odepsali:"To je nesmysl. Neznáme se osobně, nemůžeš vědět, kdo z nás je nejneobyčejnější. Ale to se dá změnit." Asi zešílím. Asi zešílím. Šílím. Super - je ze mě šílenec. Rychlostí blesku vytřískám odpověď: No jasně! Co víc si můžu přát????" Oni mi odpověděli: ":-) Ok, my máme celej tento týden volnej. Kde bydlíš? V Německu?" Asi je to, co se jim teď chystám sdělit, trošku zarazí. "Ne, v České republice. V (náze Vašeho města)." Ale oni nic: " OK. Máš čas zítra???" Už zítra? To vůbec nic nestihnu. I přes to:" Tak jo, v kolik a kde?" "Tak kolem 18:00 na (určitý bod Vašeho města). Už jsem si to zjistil." To psal můj -----. Tak jo. Nebudu spát. Jinak to asi nestihnu. "Ok. Budu ráda, když Vás uvidím naživo." Bohužel odepsal: "Al budu tam jenom já(-----), °°°°° a °°°°°. (poslední, Váš nejméňě oblíbený člen TH) tam nebude. Je mu zle. " "To je škoda" odpověděla jsem "ale jak můžu vědět, v jakým autě budete?" "To je jednoduchý. Poběží za náma hodně lidí. Jenom nevim proč, vždyť sláva není všechno!" Napsal °°°°. "Hmm, jenomže jste se stali jejich idoly, tak si myslim, že jste proti te hordě do vas šilenych holek bezmocní."
Pokračování příště.....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.